Akce „Sluníčko veteránem“ aneb malý deníček příprav a veškerého dění kolem toho :o)
Jak to všechno začalo:
To už pomalu ani netuším…prostě si svého autíčka vážím, má pro mě velikou hodnotu, je to můj kamarád…a krom toho všeho má to autíčko minulost, krásnou minulost, má historickou hodnotu pro svou původnost, stav, nedotčenost, interiér, prostě pro všechno :o)
A tak jsem už dost dlouho uvažovala o tom, udělat z něj právoplatného veterána, protože si to prostě zaslouží…:o)
No a tak nastal den „D“, ten den „D“ byl tuším někdy na konci března a já se definitivně pro tento krok rozhodla..začla jsem zjišťovat, co všechno to obnáší, kontaktovala jisté osoby do této problematiky zasvěcené no a když jsem na konci dubna Sluníčko probudila, vše začlo směřovat k přípravě na testaci…chápejte, autíčko musí být prostě tip ťop, jak zvenčí tak zevnitř :o)
11.5.07 pátek: potkali jsme se s Peťou (Tatrovákem :o) na benzínce, já brala do Slůněte benzín a koupila jsem colorback, aby bílá bílá byla :o) přijeli jsme ke garáži a začli jsme makat…první věc, kterou jsme zmákli bylo odpojení budíku teploměru, který byl navíc, protože původní v přístrojovce prostě neměřil…původní rozbitý jsme pak vyměnili za nový funkční, takže už je vše jak má být :o) odpoledne jsem se po chvilkovém váhání rozhodla pro umytí motoru specialistou…Arvu jsem sice měla, ale nikde už dostatek vody, takže jsem jeli na ruční mytí motoru…pán byl velice šikovný a opatrný – cívka i rozdělovač zůstala ušetřena tlaku vody – motor náramně prokoukl, ale nejen on, i celkově motorový prostor a kapota!
Poté jsme se odebrali k tátovi do dílny, Sluníčku byla opravena a seřízena světýlka, dostalo nové žárovičky, a svůj původní volant a páčky…sportovní volant z kolínské nástrojárny musel kvůli testace zase na hřebík, tak si zvykám jezdit s kormidlem, ale zvládám to celkem bravurně :o) no a už bylo odpoledne, tak jsme na hřebík krom volantu pověsili i práci a nabírali síly na následující den :o)
12.5.07 sobota: ke garáži jsem vyrazila před devátou, dneska se mnou šla Dorinka a brzy na to přijel i Peťa, takže jsem měla pomocníků a práce nám šla skvěle od ruky…v prvé řadě jsme se dnes věnovali vyléčení bolavých místeček chycených rzí – hlavně na jedněch dveřích a na předním čele…po důkladném obroušení jsem to štětečkem taky důkladně zamalovala :o) během schnutí barvy jsem vypucovala zadní sedačky, vytáhla koberečky a gumy až na podlahu, je krásně zdravá :o) a leštili jsme v motoru a pořád nějaké maličkosti, no a až barva zaschla, jeli jsme na ruční myčku to pořádně opláchnout a vyrdbat a pak zpátky…pak jsem se pustila do čistění a tempování kufru a jakmile bylo auto po koupeli suché, skočili jsme na to s colorbackem a panečku to je rozdíl…už chápu, proč se to jmenuje „oživovač laku“ – paráda…večer už jsem dělala jen maličkosti, návštěvou nás poctil taky Martin s Felinkou a Oldou, takže jsme živě diskutovali a ani jsem se nenadála a už bylo sedm večer…zítra by měly všechny práce vyvrcholit…návštěvou nás opět poctí kluci a taky Aleš s Andrejkou :o)
13.5.07 neděle: je devět ráno, skočila jsem do sklepa pro novou gumu na tunel a hurá ke garáži. Než dorazili ostatní „brigádníci“ vytáhla jsem všechny gumy a dala se do mytí…ani jsem se nenadála a poctila mě první velká návštěva – Aleš s Andrejkou :o) a chvíli na ně dorazil vedle do garáže i Martin od felinky a tak se pracovalo a diskutovalo. Udělali jsme gumy, ty přední jsme hezky oživili silikonovým olejem, pak jsem vytáhla autíčko a začli jsme s důkladným čistěním interiéru :o) sedačky, čalounění, palubní deska, prostě komplet celý vnitřek teď se krásně blýská a voní :o) Jakmile byl intík hotový, schovala jsem autíčko opět do garáže a začli jsme, tentokrát už i za účasti Peti s Edou (ten se věnoval hlavně své 120 GLS ) voskovat autíčko, ať ten oživený lak vyženeme do vysokého lesku :o) a protože jsme byli čtyři, ani jsme se nenadáli a už jsme to měli hotové :o) Andrejka pak vyfasovala hadru a čistič oken a pořádně leštila okna, my ostatní jsme vzali Výskovu zázračnou leštící pastu a vrhli se na chromy, hliník a leštili a leštili…jakmile bylo i toto hotovo, zbývalo už jen silikonovým olejem hezky oživit těsnící gumy kolem oken, na náraznících, zástěrkách…no a pak..pak už bylo vlastně hotovo…:o) bylo něco kolem tří hodin odpoledne a práce na autíčku byly ve finiši…nastartovala jsem auto a opatrně vyjela z garáže…a to byl úžas, spadla mi čelist, jako bych se koukala na auto, které právě opustilo výrobní linku…krása :o)
Pak jsme udělali pár fotek u garáže, naskákali do autíčka a hurá na velké parkoviště vyfotit autíčko tak, jak je potřeba do žádacího formuláře na testaci!
No pak jsem uklidila garáž a jeli jsme to malinko oslavit všichni společně do hospůdky :o) Práce jsou dokončeny, výsledek je famózní!
14.5.07 pondělí: vybrala jsem fotky pro komisaře a dopoledne jsem mu volala, pokud se nic nezmění a nebudou padat trakaře – středa bude Sluníčkovým velkým dnem!!!
16.5.07 středa: dopoledne bylo venku děsně ošklivě, že by psa nevyhnal, natož aby jel s autíčkem na testaci. A vzhledem k tomu, že jsem měla panu komisaři volat, tak jsem tak taky učinila a testaci přesunula na následující den. Počasí se proti nám spiklo…odpoledne pak vysvitlo sluníčko a já jen tiše úpěla, protože jsme to mohli mít už za sebou…no snad nám to zítra vyjde i s počasím! A ještě jedna perlička. Byla jsem vyzvednout fotečky Sluníčka z předem daného pohledu do žádacího formuláře a paní za pultem jak mě viděla, tak povídá: „ to jste vy, co si jdete pro fotky toho Trabanta?“ :oD :oD :oD Mé sebevědomí nevědělo, jestli se má urazit, chvíli váhalo, ale když jsem se ještě jednou podívala na tu paní (taková fiflenka :o), tak mávlo rukou a začlo se smát spolu se mnou…bacha na to, mám Trabanta v přestrojení! :oD
17.5.07 čtvrtek: Den D nastal…venku bylo v sedm ráno naprosto nádherně, mnula jsem si ruce, že naše leštící snažení bude opravdu viditelné…jenže do tří odpoledne ještě daleko a minutku po minutce na obloze přibývalo mráčků, mraků, oblačnosti, hnusných černých fleků…mno…ve dvanáct začlo poprchávat…rezignovala jsem na počasí a jen se modlila ať moc nelije…přání se splnilo, Sluníčko sice nevylezlo, ale kapky z oblohy padat přestaly…bylo půl třetí, já netrpělivě vyrazila do garáže…Sluníčko už na mě čekalo a těšilo se na výlet :o) Dorazili jsme na místo přesně ve tři…pan komisař autíčko důkladně prohlédl a pak přišlo to, na co jsme všichni netrpělivě čekali…ohodnocení…autíčko se líbilo, troufám si říct, že hodně, dostali jsme pochvalu a do námi předvyplněného formuláře písmenko A s čísílkem 1 – tzn A: standart = vozidlo v souladu se standardní specifikací, tak jak bylo dodáno výrobcem a numero uno = autentické vozidlo – tak, jak bylo původně vyrobeno, beze změny a jen s malým zhoršením stavu. Kompletně originální včetně interiéru a exteriéru…
Tak to je prosím moje Sluníčko…veterán se vším všudy…ale hlavně můj nejlepší čtyřkolý kamarád…spolehlivý, jedinečný…prostě můj…
Děkuji všem za pozornost, nebo i nepozornost při čtení, ale hlavně za to, že jste se pročetli až na konec, za což vás chválím :o) Doufám, že si teď moc neťukáte na čelo, co že to jsem za blázna a nebo víte co? Klidně si ťukejte, protože já jím opravdu jsem a hrdě se k tomu hlásím!!!
Na závěr se hodí jedno velké poděkování :o) jmenovitě: Alešovi s Andrejkou - že mě podpořili v této myšlence už na samém začátku a jeli se mnou na první konzultační schůzku, která podle mého rozhodla o všem a taky za jejich nedělní pomoc a hlavně přítomnost, protože jsme se neskutečně bavili; Peťovi - který mi pomáhal po celý víkend a bez kterého by teploměr ještě nefungoval a prostě za to, že tam s náma byl, protože nám to líp utíkalo a bylo prostě moc fajně; Brkovi za obětavou pomoc při vyplňování formuláře :o); tátovi za garáž, ve které veškeré přípravy probíhaly a za pomoc při výměně volantu a seřizování světel a u něj asi úplně za všechno :o); Sekťákům za nekončící slova podpory; panu, co myje motory za to, že mi ho tak precizně umyl a ještě nám držel palečky, ať nám to dobře dopadne :o); všem, co drželi palečky :o) a v neposlední řadě, vlastně hodilo by se napsat v první řadě :o) eRkařům ze skoda110r.cz za to, že Sluníčko vůbec mám, protože jinak bych toť to provádět nemohla. takže všem jedno velikananááánskééé DÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍKY