Mladá Boleslav
V neděli večer jsem se vrátila na „místo činu“ tentokráte však bez nervů, práce, v pohodě…ne že by to předtím vypadalo jinak, ale v době předstátnicové byly mé návštěvy MB hodně hektické…stres byl ten tam a já se rozhodla si ty dva dny maximálně užít…
V neděli večer jsme se potkaly s Dančou a Rorinkou, koukli na jejich cvičák, proběhly tunýlkama, zadováděly na louce a pak šly okupovat jeden gaučík u Rorinkovic doma…seděli jsme a povídali do pozdního večera, psí ségry se pořád žužlaly a okusovaly a byt jim byl malý :o) po desáté jsme ulehly a po probdělém víkendu jsem se alespoň já hodlala vyspat…
Ráno jsme vyrazily s Dančou po sedmé a zamířily si to rovnou do archivu…Daly jsme si kafíčko, Algouš snídani a jen tak jsme povídaly a narušovaly pracovní morálku…bylo to strašně fajn být na místě, které mi za ten rok tolik přirostlo k srdíčku a nic nemuset, nespěchat…v archivu jsme je otravovali do času oběda, pak jsme se rozloučili s tím, že se tam stejně zase brzo ukážu a vyrazily jsme do parku…velký park Radouč se stal Algouškovým rájem, lítala, blbla, dováděla, maximálně si užívala…a já s ní…no a kolem páté nás vyzvedli kamarádi z ubytovny, kde jsem po celej ten rok pobývala a vyrazili jsme k Sousedům na včeličky připít si na toho magistra :o) večer jsme pak propašovali Algidu na ubytovnu (v čtyřčlenném kordonu před kamerama :o), pesani tam nesměj a asi do půlnoce jsme povídali a povídali a bylo strašně moc fajn…v úterý ráno jsem pak ještě před sedmou z ubytovny kvapem vystřelila, ať mě tam s Algidou nenačapou, vyrazily jsme ještě do parku a v osm hodin už jsme seděly v mašince domů…po pěti hodinách jízdy jsme vystoupily ve Valašském Meziříčí a další dva dny strávily na chaloupce…bylo úžasně…Dorinka se zatím zotavovala doma v klidu a už o víkendu zase vesele výletovala s námi…jupíí :o)