Jak sme jely pendolinem
Tuž…bylo něbylo…Rok a kusek od teho, co začaly jezdit po českych kolejach ty talijanske rychlovlaky. Několik sraženych, několik přejetych, několik naburanych, několik zamrznutych…tož to všecko ale loni, předloni…dluho žadna zprava o havarce, nič…
Tuž lakalo mňa to tež vyzkušat, ale tych peněz co za to chcu, to je silene. No ale naskytla se mi raz přyležitost. Tož hlupy kdo dava, hlupši ten kery něbere. No ni?
Byla sem za segru v tym našim hlavnim městu, bo ona tam už par rokuv pobyva. Tož bylo fajně, prodřystali zme aji ze švagrem dluhe hodiny, no ale tež sa raz člověk musí vrátit dom.
Jely zme do Kladna, byly zme odtama nědaleko, že kupime listek. Taku tu kilometrovnicku banku, to vyde lacnějši. No ale představtě si, Kladno je větši zapadakov jak tudyk ty naše dědiny, bo tam něberu platebne karty. Tož taku častku zme u sebe němjaly, ani žadnu specijalnu kartu na slevu, tož sa ptám, čo stojí obyčejny listek z Prahy do Svinova a baba odpověďala, že enem 484 korun. Oči v slúp mi vyleťaly a v tym razu sa mi vybavuje, že kdosik od nas z roboty vykladal jak s tym jel a že ho to vyšlo na pětikylo. Tak ešče s tymi očami v slupě se ptam na druhy raz co stojí to pendolino…baba za přepažku mi odkyva že tych pětset. Tak a bylo rozhodnute. Rozdil enem 16 korun, to dněska už nič není a o vjac jak hodinu dřiv v Ostravě. No nekupto…
Přijely zme na nadraží asik o pul hodiny dřiv. Všude lidi jak při prvomájovym pruvodu enem místo mavatek byli s kuframi a taškami. Tož aji my zme chvilu čekaly, pak nahlasili nastupiště a už se to hrnulo všecko jednym směrem. Jasne, byla sem zvědava, tož kdo by něbyl, esi to bude také jak všeci popisuju. Pohodlne sedačky, klymatizaca, rychla cesta. Tož vlak zastavil a všeci sa hrnuli dovnitř…něvim čemu tak spěchali bo ma každy už předem svoju rezervacu na místo. Ja seděla u stolka do uličky. Dorinku v kabele na klině. Ta usla hned jak zme nastupily. Čas odjezdu a furt zme stali…nakonec pry kvuli rychlika z hamburka či co…
Vyrazili zme…tož přijemně to hučalo jak to rychle jelo, seďalo sa taky fajně, tuž dobře. Dorinka pořad spala v kabeli, už mňa tačila do močového měchyřa, ale říkam si, za dvě hodiny zme doma, to vydržim…ona tež musí…
Tuž zdřimla sem i ja…pamatuju Olomouc a pak už len prudke brzdy a prd…rana jak cyp…ale guvno…tož enem také něco jak by se o cosik opřelo…seďali zme všeci, nikdo nič nevěďal…za mnu děvucha, co seďala u okna s kymsik telefonuje a povida, že jakysik mamlas si foti pendolino, po chvili že snad aji kameruje…tož lidi, zvědavci, už mjaly čumaky nalepene na sklu a čumjali na teho mamlasa…po chvili ich to přestalo bavit a tak si zase posedali na svoje sedaky…uplynulo několik minut a v tym gong a palubni zprava…že pry jakysik vlak sa nabural na trati před nama s kamionem a že musime čekat až to policajti přošetřijou. Furt nic noveho…lidi chodili nervozně po vagoně, mňa sa chcalo vjac a vjac…najednou další zprava…pan pruvoči byl asik ožraly že si na prvy raz něvšimnul,že zme burali přimo my a včil opravuje informace. Že pry žadne škody na životech, enem na mašině a kamionu ale že sa to musí prošetřit. Tož čakali zme dal. Kolem vagonu sa to už štosovalo novinařmi, škoda,že zme neseďaly u okna, mohly zme aspoň zamavat do kamery. Minuty běžaly…venku aj požarnici a policajti…sanitky po chvili odjely jinam. Po Hodině další zprava – že už to majou zamalovane, že sa včil čeka na dražnu inspekcu,že ta musí posudit esi je Pendolino schopne nas odvezt do Ostravy či ne…tož inspekca snad vyrazila ne z olomuca, což bylo nejbliž, ale z Ostravy. Po další hodině zme ju všeci slavnostně vitaly. Hlavní inspektor, kery sa projistotu zapomněl kdesi v dupě a ani do místa něhody nedorazil však rozhodnul, že Pendolino není schopne pokračovat dal a tak zme všeci čakali na iny vlak či co, co nas odtahnulo do nejbližše stanice. To už bolo vjac jak po dvuch hodinach staňa v polu. Dorinka už davno probuzena, v kabeli už malo mista, tož sem se na to vykašlala a dala ju na zem ať si tež protahne nožiska. O venčeni rači němluvim. No jak nas tahli zpatky do te stanice, řekli nam, že pro nas zastavuju druhe pendolino, tož to, co vyrazilo z prahy za nama o dvě hodiny později… to už na nás čakalo asik hodinu, no jasne, bo nemjalo kudma jinudma pokračovat v cesti, tak zme do ňho naskakali a všeci dufali v štastny konec…tuž ten přišel asik o hodinu a pul na to, dyž zme druhym pendolinem přjali do svinova.
Tuž ale uplny konec to ešče něbyl…dvojnasobek ludi, než co je povolene – toz to vite – patek su vlaky natriskane, sa valilo k pokladnam, bo chťalo vratit jizdne..tož aji my zme sa s Dorinku valily, bo petset není malo a nějaky kusek z také sumy určite za to seděni v polu poteši…byly zme rychle…před nami byli len dva ludi. Jeden pazgřyvec co s nama vůbec nejel a len si vymjaňal listek za inší listek a cele ty vyměny platil kartu – v tu chvilu som vzpominala na to kladno, že by to tam něšlo a nějaka děvucha co jela v nami ve vagoně. Dostali zme po stokorunách, a vyrazili dom…
Tož zme chťaly vyzkušat jak sa jezdi Pendolinem a místo teho zme uvaznuli v polu..ale taky fajne…toz jen tak někdo němuže řicť, že by absolvoval jednu cestu dvemi pendolinami jak my :o)