Běšiny Jaro 2008
Asi tři týdny před vypuknutím srazu se mi dostalo nabídky svézt se zadarmo z MB, kde jsem zrovínka v tu dobu byla, dolů na Šumavu, kde se konal v Běšinech u Klatov tradiční závoďácký sraz Škodovek...dřívější roky jsem se ho pravidelně účastnila i já, ale přecijen je to od Ostravy hóóóódně daleko (cca 550 km) a tak pomalinku polehounku z našich plánovaných akcí vymizel...
Nyní se naskytla výborná příležitost, no uznejte...jet se supr lidma, za supr lidma a navíc si zajet závod...už ty tři týdny předem mě Tadeáška a řidička závodního vozu (já byla navigátor) "otravovala" slovy jestli už vím, že jedu a podobně...no nakonec mě spolu s ostatníma udolala a já se ve čtvrtek, den před odjezdem definitivně rozhodla, že na srazu po dvou a půl letech nebudu chybět...
Z Boleslavi jsme vyrazili v pátek po poledni...v plně naloženém růmstru jsme si to švihali skoro dvěstě po dálnici a někdy kolem čtvrté jsme už byli v cíli...Po cestě nás chytlo několik průtrží a po příjezdu v kempu i docela solidně velké kroupy. Při snaze schovat se před nimi se mi povedlo hodit parádní držkopád na beton a pochroumané zápěstí a koleno pak zlobilo po celý víkend :o) tož to byl návrat na místo činu...
Odpoledne jsme odjeli sprinty, ubytovali se v chatičkách - za to svoje místečko ještě jednou moc děkuji Tadeáškovým a večer absolvovali docela originální noční orientační závod...závodníci byli figurkami člověče nezlob se a každý z pořadatelů měl jednu barvičku...která vyhrala netuším...my jako tradičně vyhráli buřta s chlebíkem, zapadli do hospůdky, v noci asistovali při nenadálé výměně motorů a kolem čtvrté zapadli do postýlek...
A byla tu sobota - den závodu O pohár Škodateamu...ráno technická přejímka vozidel, nákup v Lidlu, rozbité brýle...a v 13:19 jsme s Tad stály na startovní rampě a všeobecně budily rozruch jako jediná ryze ženská posádka závodu. Vyrazily jsme, abysme hned i díky chybě v itineráři a mých slepých očí zabloudily...takže první časová kontrola a tři minuty ztráta...no co, tak jedem pro radost...na náměstí v Klatovech jsme ukázaly jak umíme kličkovat při slalomu a pak vyrazily na další RZtu... 2/5 RZ byla celkem v pohodě, až na jeden horší průjezd retardéry (no co, příště jsme mohly být jen lepší ) a diváci u tratě...vrchol přišel o pár minut později...rychlostí zkouška 3/6 Lehom a její první průjezd - vše vyšlo jak mělo, v cíli jsme měli druhý nejlepší čas kategorii, adrenalin stříkal z uší...no prostě paráda, máme splněno :o) po tomto průjezdu jsme se vrátily do kempu a za nějaký čas startovaly do druhého kola...to začalo opět slalomem...start dobrej, průjezd taky a najednou bum a pod autem nám zůstal retardér...přiběhli pořadatelé a ejhle, ono ne a ne ho vytáhnout...tak jsem vyskočila, Tad taky, vytáhli retardér a s pohledem na přiblížujícího se dalšího závodníka (Vencu Horna) jsme skočily do auta, nepřipásané, a ujížděli hlavně před ním...publikum se bavilo a my vlastně taky :o) ostatní průjezdy byly v pohodě až na ten poslední, resp. předposlední...opět Lehom, opět naše skvělá trať...skvělý začátek a v půlce trati z ničeho nic, žluté vlajky...zastavíme a pořadatel povídá, že to tam někdo zapích do pole, a že dostaneme druhý průjezd...v poklidu jsme dojely do cíle, chvíli uvažovaly jestli jet znova a pak že teda jo a vyrazili jsme na start...do osudné poslední etapy jsme vyjely nebojácně...skvělá rychlost, dobrý průjezd retardérama...a pak najednou...2. klapka u karbecu visí otevřená, gumy kvílí a dřevo se láme, plechy ohýbají...byly jsme v plotě...bylo to tak rychlé, že ani nevím jak se to událo...nicméně auto bylo vytlačeno a hurá do cíle...až tam jsme zjistili, jak autí dopadlo...odskákaly to víceméně jenom plechy, takže aspoň tak...když jsme pak jeli domluvit se s majitelem plotu na ceně za škodu způsobenou Škodou :-) čekal nás tam typický venkovský vidlák s maminkou...špekulant první třídy nakonec vyšpekuloval osm stovek a stará bábrlina nás sprdla, že děvuchy nemají co dělat v autě, ale s kvrdlačkou za plotnou, že by se nic nestalo...no tak tak nějak to dopadlo...zbytek sobotního večera jsme strávili přípravou cen na vyhlášení, a pak v hospůdce do ranních hodin...bylo báječně...jen to děsně rychle uteklo...jako vždy, závod byl skvělý, Tadeáška výborný řidič, co se toho nebojí...užila jsem si to prostě pořádně...díky všem zúčastněným :o)
zde najdete video osudného průjezdu a zde fotogalerii :o) Stačí v ní zadat sraz Jaro 2008 a číslo posádky 11 :o)